Nejmladší generace sedí na časované bombě. Pokud světoví lídři nezačnou okamžitě jednat, rozdíl mezi úsporami a výdaji potřebnými k důstojnému životu ve stáří v největších ekonomikách světa by do roku 2050 mohl vzrůst na 400 bilionů dolarů, varuje Světové ekonomické fórum.

Například úspory Britů jsou řádově o biliony liber menší, než kolik budou potřebovat na důstojný život ve stáří, upozorňuje zpráva Světového ekonomického fóra (WEF). Hrozí proto, že občané Spojeného království v budoucnosti dočkají penze až v sedmdesáti letech. Podle organizace lze kolapsu systému čelit zvyšováním finanční gramotnosti a odkládáním odchodu do důchodu.
Čeští i slovenští důchodci jsou na tom lépe než ti v USA, tvrdí průzkum

Stárnoucí populace, snižující se porodnost a špatný přístup k penzijním produktům patří mezi hlavní důvody, proč naspořené peníze lidem v důchodovém věku nevystačí, tvrdí WEF. Jeho studie se zaměřila na šest zemí s největšími penzijními systémy včetně USA, Kanady, Velké Británie, Nizozemska, Japonska a Austrálie. Zároveň zahrnuje dvě nejlidnatější země světa – Čínu a Indii. Dohromady by se rozdíl mezi úsporami a výdaji mohla ze 70 bilionů dolarů v roce 2015 zvednout na 400 bilionů v roce 2050.

„Politici musí uvažovat nad tím, jak do pracovního trhu zapojí 75leté, dokonce i 80leté,“ uvedl představitel WEF pro finanční systémy a infrastrukturu Michael Drexler. Dodal, že pokud tak neučiní nyní, následný finanční tlak na mladší generace bude neúnosný.
Do důchodu v sedmdesáti
Vyspělé země jako je Velká Británie by podle WEF měly do roku 2050 zvýšit hranici pro odchod do důchodu minimálně na sedmdesát let, protože jejich budoucí generace se budou běžně dožívat stovky a více. Výpočet WEF je založen na doporučení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), podle které by se měsíční rozpočet penzistů na živobytí měl pohybovat kolem sedmdesáti procent jejich současné mzdy.

Současný rozdíl mezi úsporami Britů a doporučeným rozpočtem na život v penzi je dle metodiky OECD 6,2 bilionu liber. Světové ekonomické fórum předpokládá, že pokud se bude zvětšovat ročním tempem čtyř procent, v roce 2050 už to bude 25 bilionů liber, v přepočtu 759 bilionů korun.

Dokument uvádí, že pokud chtějí vlády jako ta britská předejít možné katastrofě, musí občany lépe finančně vzdělávat. Měly by se též zasadit o lepší přístup k penzijním produktům, jinými slovy podněcovat lidi k větším úsporám.

Hrozba velká jako klimatická změna
Velký propad v rozdílu potřebných úspor a počtu pracujících na jednoho penzistu se očekává například v Číně s téměř 1,4 miliardy obyvatel. Země Středu bude mít kolem roku 2050 až 600 milionů penzistů, přičemž nedostatek v jejich měsíčních rozpočtech by mohl růst tempem až deset procent za rok. S velkými demografickými problémy se již dnes potýká například Japonsko.

„I když se výzva, které čelíme, může jevit jako nepřekonatelná, je nutné začít přizpůsobovat naše penzijní systémy tak, abychom uplatnili jednotlivé plány,“ vysvětluje studie Světového ekonomického fóra. „Pokud budeme změny zavádět krok za krokem, je pravděpodobnější, že postupem času se dostaneme na potřebnou hranici a splníme sliby současným pracujícím,“ stojí v závěru, jenž kvůli možným následkům přirovnává potenciální penzijní krizi ke klimatické změně.

Zdroj: ekonomika.idnes.cz

Michal Grygar, michal.grygar@ovbmail.cz, 734 805 344

 

Mohlo by vás také zajímat: