Možná už dovolenou vybranou máte, možná se právě chystáte k tomu si teprve sednout, projít si cestovní kanceláře a objednat pár dní volna. Na co si dát ale pozor u cestovní kanceláře / agentury? Co vám „hrozí“ při cestování a jaká preventivní opatření učinit?

Výběr cestovní kanceláře/agentury

Řada cestovatelů stále nemá jasno, jaký je rozdíl mezi cestovní kanceláří a agenturou. Vždyť obě prodávají zájezdy, mají svoje pobočky či webové stránky. Rozdíl však opravdu nespočívá jen v názvu. Organizovat a prodávat zájezdy smí pouze cestovní kancelář. Jedná se o koncesovanou živnost – k podnikání je nutné státní povolení, které při splnění podmínek vydává Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Proces jeho získání není nejjednodušší. Oproti tomu provozování cestovní agentury je živností volnou. Podnikateli stačí ohlásit živnostenskému úřadu, že chce podnikat, a může prodávat například jednotlivé služby cestovního ruchu (letenky, jízdenky, hotely či kempy). Nikdy ale nesmí zájezdy sám organizovat. Agentury tak běžně zprostředkovávají, tedy přeprodávají zájezdy cestovních kanceláří.

Zákon chrání spotřebitele před krachem cestovních kanceláří dvěma způsoby. Jednak preventivně – koncesi nedostane každý, a pak tím, že kdo není pojištěn, nesmí organizovat zájezdy. Pojištění zabezpečuje, že se zákazník vrátí z místa, kam ho zkrachovalá cestovní kancelář odvezla nebo dostane zpět zálohu či zaplacenou cenu zájezdu, pokud vůbec neodjel. Spotřebitel musí být rovněž odškodněn i za zkrácení zájezdu. Nikdy bychom proto neměli opomenout zkontrolovat si, zda má cestovní kancelář skutečně sjednáno pojištění proti úpadku.

Jak uzavřít cestovní smlouvu, co je a není závazné, si můžete přečíst v další části originální článku dTestu zde.

Prevence úrazu po zásahu bleskem

Každoročně je na celém světě asi 1000 osob zasaženo bleskem, přičemž 70 % zásah bleskem přežije. Případná úmrtí jsou obvykle způsobená okamžitou zástavou srdce nebo dechu. Osoby, které ztratí vědomí, ale jejichž krevní oběh a dýchání zůstanou zachovány, obvykle přežijí. Úmrtím i zraněním lze ve velké míře předcházet, pokud jsou přijata příslušná preventivní opatření.

PREVENCE – Bouřky vznikají v horách nejčastěji odpoledne a v noci v letních měsících. Blesky se tvoří společně s mraky typu cumulus, mohou však udeřit na kilometry daleko od bouřky nebo bouřku teprve následovat. Tím pádem mohou vzniknout, často nečekaně, také při jasné – nebo opět jasné – obloze. Proto jsou počátek a konec bouřky pro vysokohorské turisty nejnebezpečnějšími okamžiky. „Pravidlo 30-30“ říká, že riziko zasažení bleskem hrozí tehdy, když časový odstup mezi hromem a bleskem činí méně než 30 sekund a že by člověk neměl vycházet opět na otevřenou krajinu dříve než 30 minut od posledního blesku nebo hromu.

Nejlepším místem, kde se dá během bouřky ukrýt do bezpečí, je chata nebo domek se zavřenými okny a dveřmi. V malých otevřených chatkách a přístřešcích naproti tomu hrozí nebezpečí bočních blesků. Stany rovněž neochrání před bleskem, neboť kovové tyčky výztuže působí jako hromosvod. Větší jeskyně a prohlubně dokážou ochránit, naproti tomu malé výklenky, skalní převisy a koryta potoků mohou být nebezpečnější než otevřená krajina.

Jestliže Vás v horách překvapí bouřka, měli byste se držet dál od horských vrcholků a hřebenů a rovněž se vyhýbat osamoceným stromům, elektrickému vedení, lanovkám a lyžařským vlekům. V blízkosti skalních stěn se vytváří relativně bezpečný trojúhelník, jehož vodorovná délka odpovídá výšce skalní stěny. Pro zmenšení rizika zásahem proudu v zemi se doporučuje odstup alespoň jeden metr od stěny.

Další bezpečná místa a co dělat v případě zasažení bleskem se dočtete v pokračování článku zde.

Mohlo by vás také zajímat:

Michal Grygar, michal.grygar@ovbmail.cz, 734 805 344