OVB je pro mě druhá rodina

V práci strávíme několik hodin denně, někteří z nás v podstatě minimálně 1/3 života. Je tedy důležité, aby vás nejen práce dobře uživila, ale abyste se v ní cítili více než příjemně. Požádali jsme o rozhovor kolegu Jiřího Žůrka, který se nám svěřil, proč opustil práci osobního strážce a začal podnikat v oblasti financí…

 

„Jirko, jak ses dozvěděl o OVB?“

„Můj první kontakt v OVB jsem měl  už dříve jako klient, když jsem pracoval jako osobní stráž a pořádková služba v bezpečnostní agentuře. Líbilo se mi, že vše mělo svůj systém a lidi v kanceláři přesně věděli, co dělat. Po nějakém čase jsem se setkal teď už s mým získatelem panem Michalem Grygarem. Na první dobrou jsme si vzájemně sedli a vyřešili mé aktualizace smluv. První dojem zůstal ve mne na tolik, že když jsem pak dostal nabídku se přidat do týmu, tak jsem nevěděl co říct. Překvapení, radost, strach, obavy. To všechno se mi honilo hlavou. Na druhou stranu jsem věděl, že jako osobní stráž a pořádková služba nemůžu fungovat celý život.“

 

„Co bylo tedy motivem pro změnu práce?“

„Hodně lidí se mě i ptá, proč jsem pověsil osobního strážce na hřebík. Popravdě – jako první pracovní zkušenost toto byla dobrá škola. Měl jsem vlastního velitele a museli jsme poslouchat na slovo. Doprovázeli jsme celebrity a dělali pořádky na různých kulturních a společenských akcích. Když jsem pak porovnal odpracované hodiny a rizika vs. tohle podnikání…tak nebylo už o čem přemýšlet. 
Napřed si člověk neuvědomuje, že je v riziku, co se může stát atd., dokud se něco nestane. Další, co je nejvíce podceňováno, je vlastní zdraví. Probudit se a spočítat modřiny, takovým věcem jsme se smáli. Ovšem věk člověka stejně jednou dožene a vše se na konec projeví jak na zdravotní, tak i psychické stránce. Navíc si neumím představit, jak cca v 50 letech stojím proti dvěma soupeřům po tolika odsloužených letech. Tělo není stroj a já to zjistil velice brzo.“

 

„Jaké byly Tvé začátky?“

„Nabídku Michala Grygara jsem přijal. Odstartoval nový začátek a s tím první školení, klienti, porady a konzultace. Získal jsem první zkušenosti a osamostatnil se. Hodně se mi i zalíbilo oceňování spolupracovníků za jejich činnosti, jako jsou například kurzy vaření, skydiving, pobyt v rakouských Alpách či degustace a další cestování.
Na řadu ovšem přišly také hejty, výsměchy, podrazy atd. Popravdě, těžko jsem to zvládal, měl jsem pochyby o sobě, o své kvalitě a celkově o tom, zda je toto podnikání pro mne. V tomto mi pomohl celý opavský tým, kde jsem slyšel i příběh ostatních kolegů. Zjistil jsem, že právě tohle k úspěchu patří a horší by bylo, kdybych se s touto situací vůbec nesetkal. Buď si to vezmete jako výmluvu proč skončit, nebo jako palivo pro každodenní cestu k cíli.
Upřímně bez těchto překážek jak od rodiny, známých a nejbližších přátel bych se nedostal tam, kde teď jsem a nepokračoval tam, kde chci být.

 

„Jaký postoj k Tvé práci má Tvé okolí teď?“

„Dnes jsem proti keců ostatních lidí imunní a neřeším názory ostatních. Pokud se o mě mluví, tak je to jen dobře. Závist je věc, kterou si člověk musí zasloužit. Spousta lidí už se mnou nemá takový vztah jako dřív. Buď mě lidi podporují, a nebo závidí. Beru je jako své fanoušky.
Zkráceně řečeno jsem udělal místo pro lepší lidi, kteří mají pochopení, znají mé kvality mé práce a podporují mě. Tímto člověk získá dvě rodiny. První rodina je vlastní rodina, přátelé a známí. Druhá rodina jsou kolegové a nadřízení.  Dnes mam vlastní tým, dělám přednášky na středních školách na téma finanční gramotnost a vidím v tomto větší smysl i cíl.“

 

„Jaká je Tvá vize, Tvé plány?“

Co se týče mě v budoucnu, tak plánuji s týmem obrovské věci. Od expanzí do jiných států, až po vybudování ředitelství.
Tohle beru jako velký závazek a hlavně mým cílem je to, že můj vlastní tým bude úspěšný a vyhlášený jako jeden z nejlepších. Hlavně nechci být limitován. Podle mého názoru věci, co mají limit či strop, tak se nejedná o svobodu. I kdyby se mi splnil dětský sen a byl hokejista nebo boxér, tak i tam sportovci ať jsou sebelepší, mají platový strop a spoustu podmínek. Tohle u mě svoboda není.“

Kolegu Jirku můžete kontaktovat na jiri.zurek@ovbmail.cz nebo na telefonu +420 773 587 167.